Svět peruánských bylin

Některé léčivé rostliny And a Amazonie

                                 
 
                     

 ACHIOTE 

            vys. Ačiote

LATINSKÝ NÁZEV:  Bixa orellana 

POUŽÍVANÉ ČÁSTI ROSTLIN

Listy, semena 

 LÉČEBNÉ ÚČINKY

Listy: protizánětlivé, antiseptické, adstringentní, diuretické, antibakteriální, antitumorózní, antioxidační, bronchodilatační.
Semena: uklidňující, vyživující, diuretické, antibakteriální, antipyretické, afrodiziakální, antioxidační, hepatoprotektivní


POUŽITÍ V PERUÁNSKÉ TRADIČNÍ MEDICÍNĚ NA

  • prostata,
  • gynekologické problémy, záněty pohlavního ústrojí,
  • infekce močových cest,
  • dna, zvýšený obsah kyseliny močové v krvi,
  • játra,
  • záněty hrtanu a dýchacích cest, kašel, angína,
  • problémy s trávením,
  • hemeroidy.

KRÁTKÝ POPIS ROSTLINY A VÝSKYT

Amazonský keř nebo nevelký, silně rozvětvený strom, vyskytující se hlavně v Peru, Mexiku, Brazílii a Kolumbii.  Dorůstá do výšky 5-10 metrů a dosahuje stáří 50 let. Má husté, lesklé, jasně zelené vejčité listy. Květy jsou převážně růžové nebo růžovo-bílé. Rostlina bohatě plodí. Charakteristické, jiskřivě červené plody v podobě srdce, s hustě naježenými trny, obsahují pomerančově červená semena. Jeden plod obsahuje až 50 semen a jeden strom jich může mít až 270 kg.

VÍCE INFORMACÍ

LISTY
Povzbuzují trávicí procesy, regulují metabolismus, snižují hladinu cholesterolu LDL, působí jako antioxidant, mají účinky uklidňující. Jsou využívány při redukčních dietách. Testy in vitro prokázaly, že ničí bakterie Escherichia coli a Staphylococcus aureus. Z ohledem na protizanětlivé a antiseptické vlastnosti se používá při zánětech prostaty, zánětech pochvy a pohlavního ústrojí, kapavce a jiných pohlavních chorobách,  infekcích močových cest, selhání ledvin, nefróze, k eliminaci kyseliny močové, při jaterních chorobách, hepatitidě, zánětlivých onemocněních pokožky a kožních infekcích, kašli, angíně, zánětu mandlí, hrtanu a dýchacích cest, zánětech dutiny ústní, trávicích problémech -pálení žáhy, bolestech břicha, zácpách (působí lehce projímavě), hemeroidech, horečkách, cizopasnících, bakteriálních zánětech a mykózách, k vylučování kyseliny močové. 
SEMENA  
Semena jsou pokryta červenavou slupkou, která je zdrojem přírodního barviva. Může být žluté, pomerančové, červené až hnědé, v závislosti na použitém rozpouštědlu k extrakci. Barvivo z Achiote je užíváno amazonskými kmeny k malování tváře i těla. Mimo to také chrání před bodnutím hmyzem a pomáhá při hojení ran. Užívá se rovněž k barvení tkanin, uměleckých děl a obrazů.
Semena obsahují mimo jiné složky bixin, noirbixin a anatto, které jsou ve světě známy jako potravinová barviva pod kódem E 160b a dodávají produktům jasně žlutou nebo pomerančovou barvu. Užívají se k barvení sýrů (jako je např. cheddar, eidam, gouda), margarínu, másla, uzených ryb, některých zmrzlin, dezertů apod. Bixin je rovněž používán v kosmetickém průmyslu při výrobě kosmetických a opalovacích krémů, kosmetických přípravků, mýdel a dalších výrobků k ošetřování pokožky. Olej anatto získaný ze semen změkčuje pokožku a vysoký obsah karotenoidů zajišťuje i vynikající vlastnosti antioxidační. Je využíván i při výrobě repelentů, k barvení dřeva, tkanin, vlny, kůží i k výrobě barev.

 

ZPŮSOB POUŽITÍ A NEJČASTĚJŠÍ DÁVKOVÁNÍ

Nejčastěji 3-5 gramů byliny zalít cca 700 ml studené vody a od chvíle dosažení varu vařit na malém ohni 5-10 minut. Odcedit. Pít 3x denně 1 sklenku. Terapeutická dávka je 6-10 g.

VEDLEJŠÍ ÚČINKY

Odvar může zvýšit hladinu krevního cukru. Není proto doporučován osobám trpícím cukrovkou. Může zesilovat účinky léků užívaných k léčbě vysokého krevního tlaku. Nedoporučuje se rovněž těhotným ženám.

ZAJÍMAVOSTI

V Brazílii je Achiote s úspěchem používáno při léčbě malomocenství (lepry). Na chorobou postižené místo se přikládají čerstvé listy ve směsi se síranem hořečnatým. Efekty jsou viditelné již po dvaceti dnech léčby.
Amazonské kmeny užívají dřevo Achiote k výrobě šípů a také k výrobě uměleckých předmětů.


  Produkt z této rostliny můžete najít například ZDE

 

ZDROJ
Plantas Medicinales Nativas del Peru, PALACIOS VACCARO W.J., Concytec, Lima, Perú, 1997,
Amazonian Ethnobotanical Dictionary, DUKE A.J., VASQUEZ R., C.R.C. Press, Boca Raton, USA, 1994,
Sesenta Plantas medicinales de la Amazonía Peruana, DESMARCHELIER C., WITTING SCHAUS F., eBio2000, Lima, Perú, 2000,
Bixa orellana (L.) Monografías de plantas medicinales No 02, Instituto peruano de seguridad social - Instituto de medicina tradicional, Iquitos, Perú, 1998
Herbal secrets of the rainforest , TAYLOR L. , Prima Health a division of Prima publishing, CA, USA, 1998,
Manual de fitoterapia, LOPEZ VILLAR M., VARGAS VILLAVICENCIO O., Programa Nacional de Medicina Complementaria del Seguro Social de Salud - EsSalud, Lima, Perú, 2001,
Salud para todos, LACANZE D., ALEXIADES M., Fenamed, Madre de Dios, CBC – Centro de Estudios Regionales Andinos «Bartolomé de Las Casas», Cuzco, Perú, 1995
The Healing Forest, SCHULTES E.R., RAFFAUF R.F., DioscoridesPress, Portland (OR), USA, 1992,
Vocabulario de los nombres vulgares de flora peruana, SOUKUP J. SDB, Editoria Salesiana, Lima, Perú, 1975